CHEMIE 8 1. Dokončit zápis polokovů do sešitu: Síra vlastnosti: žlutá, pevná, dezinfekční účinky využití: síření sudů a místností, výroba pryže, kyseliny sírové Fosfor výskyt: ve sloučeninách, součást organismů 3 formy: bílý: velmi reaktivní, jedovatý, světélkuje využití: zápalné materiály červený: méně reaktivní, nejedovatý, nesvětélkuje využití: výroba zápalek kovový: tepelná a el. vodivost - polovodiče Dusík vlastnosti: bezbarvý, špatně rozpustný plyn, bez zápachu, inertní = nereagující výskyt: vzduch, sloučeniny výroba: destilací kapalného vzduchu využití: výroba hnojiv, zdravotnictví (bradavice), ochranná atmosféra hořlavých látek 2. Zapsat nekovy: NEKOVY nejvýznamnější: Si, Ge v přírodě: pouze sloučeniny využití: výroba slitin, polovodičových součástek, slunečních baterií 3. Zapsat do sešitu Názvosloví anorganických sloučenin (lépe podle Moodle Ch 8 téma 11) = soubor pravidel, podle nichž se tvoří názvy a vzorce chemických látek Emil Votoček (1872 - 1955) - vytvořil české chemické názvosloví názvy: a) triviální: staré názvy - odvozeny z názvu zdroje získání (např. kyselina citronová), nebo z některé z jejích vlastností (modrá skalice) b) systematické: popisuje přesné složení sloučenin, lze z něho odvodit vzorec (síran měďnatý) název: 1. podstatné jméno: druh sloučeniny (sulfid, chlorid,..) 2. přídavné jméno: název prvku + koncovka podle oxidačního čísla (hlinitý, selenový,..) např.: oxid uhličitý oxidační číslo (ox. č.) = náboj, který mají jednotlivé atomy v molekule sloučeniny označuje se římskou číslicí, zápis vpravo nahoru CuII může být kladné (+ se nepíše) FeIII záporné (- před římskou číslici) Cl-I nebo rovno nule Cu0 atomy téhož prvku mají oxidační čísla 0 Zn0, Cl20 atomy kyslíku mají ve většině sloučenin oxidační číslo -II např. PbO2-II atomy vodíku mají ve většině sloučenin oxidační číslo +I např. H+ICl součet hodnot oxidačních čísel atomů prvků ve vzorci je roven nule H2O 2 . I + 1 . (- II) = 0 II + (-II) = 0 II - II = 0 FeIII2O3 2 . III + 3 . (- II) = 0 VI + (-VI) = 0 VI - VI = 0 oxidační čísla atomů prvků ve sloučeninách se vyjadřují v názvu koncovkami oxidační číslo koncovka příklad I -ný draselný II -natý vápenatý III -itý železitý IV -ičitý uhličitý V -ečný fosforečný -ičný dusičný VI -ový sírový VII -istý chloristý VIII -ičelý osmičelý jsou-li v názvu dvě koncovky, je platná ta, která má vyšší ox. č. (delší koncovku) fosforečný: -ný (I), -ečný (V) platí: PV